Před Vánoci děláme spoustu věcí, kterými se snažíme zpříjemnit čas sobě i druhým a nejčastěji hlavně dětem.
Sama mám na Vánoce jednu takovou milou vzpomínku. Když jsem byla malá, táta mi vyrobil malou dřevěnou kuchyňku. Před Vánocemi jsme vyrazili do lesa, přinesli maličký stromeček a táta ho upevnil do dřevěného kříže. Pak jsem si ho postavila do své kuchyňky, ozdobila, s mami jsme napekly malinkaté vánoční cukroví a měla jsem Vánoce pro panenky. Z téhle tradice jsem bohužel vyrostla, ale vzpomínka je to krásná.
S adventním časem ale souvisí i spousta tradic a zvyků.
Na adventním trhu si můžeme dopřát pohárek horkého svařáku, zajít na zpívání koled u betlému pod vánočním stromkem a naladit se na nejkrásnější svátky v roce. A také si můžeme koupit jmelí, které podle starých Keltů přináší do domu štěstí, odvahu, lásku a plodnost. Keltové také dodržovali zvyk líbání pod jmelím, který dvojici zajistí lásku na celý další rok. Má to ale háček. Muži mohli líbat každou ženu, která prošla pod jmelím, kdežto ženy takové privilegium neměly.
Tak dost povídání a pojďme se podívat na některé z tradic, které se vztahují přímo ke Štědrému dni.
Vánoční cukroví
Můžeme začít rovnou vánočním cukrovím. Víte, proč se vlastně peče?
Už kdysi dávno Keltové připravovali na oslavu slunovratu cukroví. Samozřejmě bylo jiné, než to naše dnešní, hlavní přísady tvořilo sušené ovoce a med. A tvary, které vykrajovali, také měly svůj smysl. Cukroví ve tvaru domácích zvířat mělo zajistit, že se zvířatům bude dobře dařit a budou zdravá. A navíc ten, kdo takové cukroví snědl, získal sílu daného zvířete. Cukroví ve tvaru kolečka nebo kruhu zase představovalo slunce, tedy teplo, světlo a život. Až v 19. století se cukroví začalo podobat tomu, které známe dnes.
Mezi vánoční cukroví bezesporu patří medové perníčky a teď si můžete perníčky jako od profesionála připravit s Lenkou Chudomelovou v kurzu Pečení a zdobení perníčků.
Půst
Pokud nebudete celý den jíst, uvidíte večer zlaté prasátko, které symbolizuje hojnost a bohatství v dalším roce. Tolik praví pověra. Já vám žádné prasátko neslíbím, možná spíš budete mít z hladu mžitky před očima, ale trocha střídmosti před vánočním hodováním určitě není na škodu.
Vánočka
Vánočka je pro nás vlastně druh pečiva, ale dříve patřila mezi vánoční cukroví a nebyla zaplétaná. Vánočka představuje miminko zavinuté v plenkách, tedy symbol nového života a naděje. Dnes už vánočka nemá tak silnou symboliku, v obchodech je na pultech celoročně, ale přesto by na svátečním stole neměla chybět.
Louskání ořechů a lodičky
Vezměte tři vlašské ořechy a rozlouskněte je rukou tak, abyste neponičili skořápky. Pokud se vám to podaří, budete celý rok zdraví a silní. A z půlek skořápek si pak můžete udělat lodičky, které prozradí, jestli se budete držet další rok doma a nebo se vydáte do světa.
Lití olova (případně vosku)
Ano, olovo můžete nahradit voskem. Pro děti je to určitě bezpečnější varianta. Kousek olova rozpustíte, vlijete do studené vody a už vidíte svoji budoucnost. Pokud bude váš odlitek hladký a bude mít pravidelný tvar, bude váš další rok klidný a pokojný bez velkých změn, ale jestli bude odlitek křivolaký s rozeklanými okraji, čeká vás pěkná divočina. A nebo budete cestovat. Vyberte si! I podle tvaru můžete tipovat svoji budoucnost. Ale to už je na vaší představivosti, co v odlitku uvidíte a nebo budete chtít vidět.
Krájení jablíček
Jablíčko rozkrojíte „na rovníku” a podle tvaru jádřince uvnitř poznáte svoji budoucnost. Hvězdička znamená zdraví a spokojenost, křížek nemoc, bolest nebo dokonce smrt. Takže si vybírejte jen krásná, zdravá a pravidelně kulatá jablíčka, abyste měli větší šanci, že uvnitř na vás bude čekat hvězdička.
Šupina pod talířem
Taková šupina pod talířem a nebo pod ubrusem zajistí, že nebudete v příštím roce trpět nedostatkem. Bude se vás držet hojnost a bohatství. Pokud náhodou nejíte ryby, stačí prý šupinu vystřihnout z lesklého papíru a je to.
Tak tohle byly asi ty nejznámější tradice a zvyky, ale můžeme se podívat i na některé už zapomenuté.
Svázané nohy stolu
Nohy stolu se štědrovečení večeří je potřeba svázat řetězy a pro jistotu ještě provazem. Zajistí to totiž soudržnost rodiny v dalším roce. Jen si do takového opevnění nesmíte zamotat nohy, pak spíš vstoupíte do nového roku se sádrou.
Sekera pod stolem
To mi přijde jako zajímavý zvyk. Pokud vás trápí bolesti nohou, dejte pod stůl sekeru. Když se vám podaří během večeře na sekerku šlápnout, nohy přestanou bolet. Jak se znám, po večeři bych si kromě bolavých nohou léčila ještě rozseknutý palec.
Sudý počet stolovníků
Myslím, že tento zvyk už mnoho lidí nedodržuje, ale sudý počet stolovníků u štědrovečerního stolu zajistí štěstí a klid. Naopak lichý počet znamená, že budete mít smůlu. Naštěstí se to nechá ošálit tím, že prostřete pro sudý počet hostů, a pak už nevadí, že je vás u stolu o jednoho méně.
Zvyky pro svobodné
Dnes by těžko někdo hledal partnera podle vánočních zvyků, ale pro pobavení si pojďme vyjmenovat alespoň ty nejznámější:
Dívka hodí střevícem přes hlavu a ukazuje-li jeho špička ke dveřím, dívka se do roka vdá.
Tahání polínka z hromady dřeva je určené pro pány. Podle tvaru polínka pozná, jak bude jeho budoucí žena vypadat. Bude rovná, křivá, hubená, kyprá,...
Divka zatřese bezem a podle toho, odkud zaštěká pes, pozná, kam se vyvdá.
První hvězda na obloze zase muži ukáže, odkud bude jeho vyvolená.
Slečně, která se chce vdát, stačí, když ve venkovních dveřích sní jablko. Do roka bude svatba.
Nebo může klepat střevícem o kurník. Když se ozve slepice, svatba nebude, ale když zakokrhá kohout, už může shánět svatební šaty.
A zaručeně takové vdavekchtivé slečně pomůže, když během Štědrého dne sežene devět patek z vánočky. Pak je svatba jistá!!
Ať už vánoční zvyky dodržujete nebo ne, užijte si svátky v klidu a pohodě. Ke krásným svátkům není potřeba mít napečeno nespočet druhů cukroví ani nakoupené hromady dárků. Právě v tom shonu se nám někam ztrácí kouzlo Vánoc. A nebo se možná jen schovává a čeká, až ho zase najdeme. Když trochu zpomalíme, třeba ho objevíme sami v sobě. Se zklidněním a načerpáním nové síly vám může pomoci kurz Tomáše Reinbergra Meditace jednoduše a prakticky.
K dokonalé vánoční výzdobě vám možná ještě chybí pomyslná tečka, taková ta třešnička na dortu. Zkuste si namalovat vlastní svíčky a vánoční ozdoby. Při tvoření si odpočinete od každodenních starostí a když přiberete i děti, budete mít skvělou zábavu na celé odpoledne. Inspirovat se můžete v kurzu Markéty Endrštové Malování horkým voskem. Vaše jedinečná výzdoba určitě okouzlí každou návštěvu.
A pak mám ještě jeden tip, který vám ušetří běhání po obchodech a nebo pomůže se zajištěním dárku na poslední chvíli. Na našem webu Kurzy pro radost můžete vybrat jakýkoliv kurz a věnovat ho jako dárek. Najdete u nás kurzy pro prarodiče, rodiče, přátele, partnery i pro děti. Pokud si chcete výběr dárku zjednodušit, můžete využít našeho dárkového rádce.
Přeji vám za celý náš tým Kurzů pro radost krásné Vánoce a v novém roce jen to nejlepší. Kdybyste chtěli udělat radost i nám, napište nám do komentářů, jaké dodržujete vánoční tradice a jaké další ještě znáte. Třeba máte i svoje vlastní rodinné tradice a zvyky, se kterými byste se nám chtěli pochlubit. Vaše náměty určitě budou inspirativní i pro všechny ostatní.
Za celý tým Kurzů pro radost
Eva Farová
Miroslav Benedikt
22. 12. 2023 12:49
Naše Vánoční zvyky v Čechách se podobají i těm v okolních zemí, to je podmíněno dějinami Evropy.
Nás bylo doma 6 dětí (4 dcerky a 2 kluci) a jedna Máma. Máma byla prostá dělnice ale vynikající sedlačka. Náš chlív byl plný domácích zvířat ( možná až 100) a na zahradě vyrostlo dostatečně ovoce a zeleně a to všechno absolutně bez jakékoliv Chemie.
Můj úkol byl koupit před Vánoci živého kapra, dát ho do vany s vodou a na štědrý večer ho připravit k jídlu.
Nějaké veliké Vánoční zvyky jsme až tak neměli, peněz bylo minimum, ale to nejlepší jídlo a dostatečně. Vánoční stromeček jsem musel donést z lesa, dát na stojánek a ozdobit.
Máma pekla buchty a koláče každou neděli a já velmi rád pomáhal abych si dopřál něco sladkého. Před Vánoci pekla Máma vánoční pečivo až daleko po půlnoci a stačilo až do Silvestra.
Od konce září se každou sobotu připravovala nějaká drůbež na nedělní pečeni. To množství zvířátek vystačilo až do konce ledna, kdy pak byla zabíjačka a to byla práce na mnoho dní, ale až do září bylo dostatečně co jíst. Maso jsme jedli jen v neděli a zbytek v pondělí. Kachny a husy byla vemi častá pečeň. Kachna 4kg a husa až 8kg. Jinak králík anebo slepička.
Já sám mám jen jednoho syna který nemusel nikdy pomáhat. Já vyrůstal v ČSSR (nádhera), to nejlepší dětství které si můžu představit a on vyrůstá v NDR - čistý kapitalismus, tam jsou děti jenom zátěž. Když člověk cestuje po světě, tak má dostatečně co vyprávět.
Paní Eva Farová, Vám veliké Díky za Váše vyprávění o Vánočních zvycích.
Eva Farová
22. 12. 2023 13:20
Zdravím vás, Miroslave,
děkuji za váš poutavý příspěvek a sdílení vašich osobních vzpomínek na Vánoce. Vaše popisované zkušenosti z dětství v rodině s šesti dětmi, kde jste si vážili jednoduchých radostí a přírodního života, jsou velmi dojemné. Zvlášť zajímavé je, jak jste popsal přípravu kapra a vánoční stromeček a jak vaše matka pekla pečivo a koláče. Tyto vzpomínky ukazují, jak jsou vánoční tradice spojeny nejen s kulturou, ale i s rodinnými hodnotami a prací.
Srovnání vašeho dětství v ČSSR a života vašeho syna v NDR nabízí zajímavý pohled na to, jak se mění časy a s nimi i způsob, jakým vnímáme svět a rodinný život. Je důležité si pamatovat, že i když se svět mění, tradice a vzpomínky, které si z dětství neseme, mají stále velkou hodnotu.
Jsem velmi vděčná za vaše laskavá slova o vánočních zvycích. Vaše příběhy a zkušenosti jsou cenné a přinášejí další rozměr k diskuzi o tom, jak různé tradice a zvyky ovlivňují naše životy.
Přeji vám krásné a pohodové Vánoce plné vzpomínek a radosti.
S vánočním pozdravem, Eva Farová