Nejoblíbenější kurzy
Nové kurzy
Vánoce mají být časem klidu, radosti a sdílení společných chvil s blízkými, ale ruku na srdce – kdo z vás opravdu o Vánocích zažívá takový klidný čas, o kterém se všude mluví? Můj manžel mi vždycky při pohledu na dlouhé fronty v přeplněných obchodních domech připomíná skvělý kreslený vtip Miroslava Kemela, ve kterém prodavačka říká u pokladny zákazníkovi: „Je mi líto, ale publikaci Duchovní rozměr Vánoc obdržíte pouze při nákupu nad 10.000 Kč“. To je, myslím, všeříkající.
Pro mě osobně jsou Vánoce časem, který chci co nejvíce trávit s rodinou, dokud tu možnost mám. Ne že bychom to vždycky zvládali bez dohadů a stresu, jsme obyčejná rodina jako každá jiná, ale ten společný čas je to, čeho si opravdu vážím.
Vánoční tradice trochu jinak
O vánočních zvycích jsme vám psali v loňském článku. Uvědomila jsem si ale, že se vlastně těším i na takové ty naše rodinné tradice, které nejsou tradicemi v pravém slova smyslu. Jsou to věci, které se prostě každý rok opakují.
Děti se celý den nemůžou dočkat, až bude večer, a tak neustále chodí, kdy už přijde Ježíšek. Babička vaří sváteční oběd na druhý den, kdy slavíme dvoje narozeniny, a dědeček sedí s telefonem v ruce a odepisuje na vánoční přání. Po oukropu a vánočce s punčem jdeme procházkou na hřbitov zapálit svíčky, odpoledne se pak rodiče jeden po druhém zavřou v pracovně, kde na poslední chvíli balí dárky. Já ještě čtvrt hodiny před večeří běhám po bytě v noční košilce a s mokrou hlavou, děti ve skříni hledají sváteční košile, které jsou jim už zase malé, a tak když se konečně sejdeme u štědrovečerní tabule, jsme rádi, že jsme to zase jednou zvládli.
Přichází další zábava, kdy prosíme syny, ať tu polévku přece jen zkusí, že je moc dobrá, i když v ní plavou podle nich opravdu divné věci (ale rok od roku je to s nimi lepší). Z jídla toho moc nemáme, protože než vyberete kosti z kapra dvěma dětem a pak i sobě, ostatní jsou po večeři. Pak zazvoní zvoneček a děti už natěšeně čekají za dveřmi obýváku, který je zamčený, abychom tam náhodou předtím nevyrušili Ježíška. Čekat musíme o něco déle, protože babička skládá nádobí do myčky (přece ho tam teď nenechá oschnout). Když konečně přijde, odemykáme a užíváme si ty radostné výkřiky dětí, které bezprostředně následují.
Koleda, koleda, Štěpáne
Pak přichází na řadu zpívání koled. Dědeček každoročně plete akordy a vždycky říká, že příští rok už si tu harmoniku musí vzít do ruky dřív než na Štědrý den večer. Děti se těší, až bude po koledách a budou se moct vrhnout na rozbalování dárků. Babička každý rok prohlašuje, že letos budou chudé Vánoce, a stejně je vždycky pod stromečkem kupa dárků. Když jsou pak všechny rozbalené, hluboce se zamyslí a odchází hledat do skříně ty, které zapomněla dát pod stromeček.
Na konci večera si spolu vždycky přiťukneme a poděkujeme si – za dárky, za celý ten večer, za to, že jsme to zase zvládli.
Jak to máte vy?
A co vaše rodinné tradice, které vlastně nejsou pravými tradicemi, také nějaké máte? Budeme rádi, když nám o nich napíšete. Publikaci „Duchovní rozměr Vánoc“ od nás sice nedostanete, ale kurzů, které přinášejí radost, těch máme spoustu. A pokud nevíte, který zvolit, dá se koupit i dárkový poukaz na vámi zvolenou hodnotu a konkrétní kurz už si může vybrat ten, komu ho věnujete.
Ať jsou vaše Vánoce co nejblíže tomu, jaké si je představujete – plné pohody, radosti a okamžiků, na které budete s láskou vzpomínat.
Za celý tým Kurzů pro radost
Petra Sotonová
Andrea Buchová
20. 12. 2024 23:57
Přeji krásný večer, článek bylo milé si přečíst. Také my máme tradice spojené s adventem a vším kolem. U dětí bylo a je vždy oblíbené hledání balíčků od Mikuláše na večerní zahradě u domu. Líbí se jim také adventní kalendář. U večeře se modlíme a u rozdávání dárečku vždy říkáme biblické verše. Přeji krásný advent.
Kurzy pro radost
27. 12. 2024 18:58
Dobrý večer, Andreo!
Děkujeme za Váš sdílený příběh a milé přání. 🎄 Je krásné, jak udržujete tradice spojené s adventem. A adventní kalendář a společné modlitby u večeře jistě vytvářejí kouzelnou a hlubokou vánoční atmosféru.
S přáním všeho dobrého do nového roku
Petra z Kurzů pro radost