Ondřej Pavlíček

Jmenuji se Ondřej Pavlíček a jsem učitelem hry na kytaru na dvou základních uměleckých školách. Jsem také absolventem konzervatoře a JAMU a hned po studiích jsem se během učení i koncertování pozastavil nad myšlenkou, zda není na čase žákům zprostředkovat novější repertoár. Repertoár, který rozvíjí prstovou techniku hry na kytaru a není tak ohraný. Melodie, které jsou líbivé a zároveň snadné. I mí žáci se začali hraním spíše bavit a pokroky v porovnání s hrou etud  byly nesrovnatelné. Ale jak to? Ono totiž některé populární skladby jsou svým charakterem také někdy takovými malými cvičeními, kde se "omílá" nějaký technický prvek. Hnacím motorem pro mě bylo nadšení žáků, kteří za pár dní zahráli skladbu, kterou slyšeli teprve nedávno, a mysleli, že na kytaru nejde melodicky zahrát. Pro mě je ona melodie i takovým klíčovým slovem, neboť si myslím, že je dobré rozvíjet melodické cítění a nejen střádat za sebou různé efekty. I proto se repertoár mých úprav vydal tímto směrem. Zaměřuji se zároveň na skladby již od renesance a to mnohdy není od věci: vždyť taková „Lásko má já stůňu" nebo „Batalion" jsou vlastně staré renesanční melodie.  Věřím, že na kytaru si lze zahrát nejen u ohně, ale i doma večer, třebas místo sledování televize. Ne náhodou také učím s oblibou filmové skladby, kdy za melodií je i nějaký příběh. Toto tedy byl ten můj kytarový a nyní bych jej rád sdílel i s vámi.